Ing. Tomáš Řebíček 
Základní škola, Liberec, Lesní 575/12, příspěvková organizace
Co vás ve vaší profesi těší?
Práce se žáky a s kolegy. Práce, která se daří a za kterou jsou vidět výsledky. A spokojené děti, které se nebojí a do školy se těší.
Je něco, co vám vaši profesi znesnadňuje?
Práce vedení by měla být zaměřena na pedagogickou činnost, mentoring, podporu učitelů a dětí. A je spousta činností, které nás od této primární odvádějí, a to administrativa projektů, byrokracie a podobně. Ředitel musí být odborník téměř na všechno a času pro samotnou výuku, vzdělávání a řízení pedagogického procesu je čím dál tím méně.
O co se opíráte, když je vám ouvej?
Klíčová je naše spolupráce s panem ředitelem. A důvěra sboru v naše kroky. Obojí mě motivuje ve chvílích, které nejsou zrovna lehké.
Co vás ve školství drží?
Moje práce mě baví, naplňuje. A vím, že má smysl.
Mgr. Romana Fajmonová
Základní škola a gymnázium Vítkov, příspěvková organizace
Vaše škola sloučila dvě základní školy a jedno gymnázium. Co bylo na tomto procesu nejtěžší?
Museli jsme tři budovy dostat do dvou, vše vystěhovat, od půdy až po sklepy, a převézt. Všem vřele doporučuji, zbavili jsme se přitom tolika zbytečných věcí! Kdybyste viděli ty šuplíky… (smích) Ale největší obavy jsme měli ze spojení kolektivů dvou rivalizujících základních škol. Vzájemná nevraživost mezi školami byla znát i ve městě, mezi dětmi. A k tomu se připojilo gymnázium. Báli jsme se třenic mezi „profesory“ a učiteli druhého stupně. Ale zvládlo se to. Dnes, po dvou letech, vidíme, že se vše podařilo. Máme z toho velkou radost.
Co vám pomáhá v těžkých chvílích?
Kolegové. Jejich podpora. Vím, že se na ně mohu spolehnout. Mohu za nimi přijít, poradit se. Řeknou mi, „to bude dobré, to zvládneme“. Jsou výborní.
Co vám dělá radost, co vás potěší?
Když jdu učit a čtyřicet pět minut učím. (smích) Když se hodina podaří, když si s dětmi popovídám.
Potřebujete slyšet pochvalu?
Potřebuji. Určitě. Tu potřebuje každý. Snažím se každý den aspoň někoho s kolegů pochválit. A když se potkám, usmát se na ně.

Zástupce ředitele školy – a co ještě

Konference se chýlí ke konci. Jdeme do finále, trubači jsou připraveni na ochozech, aby slavnostní vyhlášení výsledků soutěže doprovodili zvuky fanfár. V této souvislosti si dovolím malé ohlédnutí na vysvětlenou do roku 2014. V únoru 2014 jsme zorganizovali konferenci Různé role zástupce ředitele školy. Tam jsme se věnovali tomu, jaké různé role může mít zástupce ředitele školy a množství a rozmanitost možností daly vzniknout již zmiňované knize. A také se zrodila myšlenka vyzdvihnout a ocenit nevděčnou zástupcovskou roli a zavést tradici oceňování těch nejlepších. A tak jsme v listopadu 2014 slavnostně vyhlašovali výsledky 1. ročníku Zlaté karabiny. Tehdy jsme nestanovili žádná pevná kritéria a pro porotce byl výběr mezi kandidáty nesmírně obtížný.
Pro 2. ročník jsme zavedli přesnější podobu nominačního formuláře, který obsahoval celou řadu objektivních kritérií, ale také prostor pro individuální vyjádření výjimečných kvalit toho kterého zástupce od toho, kdo nominoval. Nominujícím byl sice ve většině případů pan ředitel nebo paní ředitelka, ale také pedagogický sbor, zřizovatel nebo rodiče. Škoda jen, že někteří neměli dostatek trpělivosti a dotazník nevyplnili celý, neúplný nemohl být do soutěže zařazen. Přesné pokyny k vyplnění nominačního dotazníku jsme opakovaně uveřejňovali na stránkách Řízení školy a bude tomu tak i v ročníku třetím. Pokud jste příležitost poděkovat tomu svému nejlepšímu zástupci či zástupkyni propásli, nebo ten váš nebyl mezi oceněnými, budete mít příležitost – v únoru 2015 startuje 3. ročník této soutěže.
Vítězkou 2. ročníku soutěže o nejlepšího zástupce ředitele školy Zlatá karabina se stala Milena Vincenciová ze ZŠ Bulharská, Ostrava-Poruba, která vede školní časopis Bumerang, školní samosprávu, organizuje školní i charitativní akce, vybudovala informační centrum školy, věnuje se žákům s poruchami učení, a to tak dobře, že se na ni o radu obrací i PPP. V době konání slavnostního vyhlašování výsledků soutěže organizovala oslavy 50. výročí založení školy a důkazem její nepostradatelnosti bylo to, že se ze školy „neutrhla“ ani proto, aby si přijela převzít ocenění. A tak jsme zorganizovali předání náhradní – u nás v nakladatelství, kde jsme předali také bronzovou karabinu (3. místo), kterou získala svědomitá, spravedlivá a vždy vstřícná paní zástupkyně Karla Javorková ze Střední školy informačních technologií z Frýdku-Místku. Podle slov zřizovatele školy má velkou zásluhu na vynikajících výsledcích školy, která je ČŠI hodnocena jako nadprůměrná. Je upřímná, důsledná a má přirozenou autoritu.
Stříbrnou karabinu získala Romana Fajmonová ze ZŠ a Gymnázia Vítkov, která pomáhá žákům se zvládáním nejrůznějších problémů, má výjimečné pracovní nasazení a podařilo se jí zdárně sloučit 3 školské subjekty (to porotu obzvlášť zaujalo). Škola je díky ní příkladem dobré praxe v oblasti inkluzivního vzdělávání. Její zásluhou vzniklo ve škole konzultační centrum pro podporu žákovských parlamentů.
Porota udělila také dvě ceny za mimořádný počin – Tomáši Řebíčkovi ze ZŠ Lesní v Liberci, který získal bezkonkurenčně nejvyšší počet nominací a má energie na rozdávání, a Daně Petrákové ze ZŠ a MŠ Koloděje, kterou nominovali rodiče dětí, které se těší do školky a odpoledne se jim nechce domů. V letošním roce jsme udělili ještě jednu mimořádnou cenu za mimořádně krásnou nominaci, tu získala Eva Zralá (ZŠ a MŠ Vojanova, Děčín), kterou by její pan ředitel za žádnou jinou nevyměnil.
Porotci se však shodli, že vítězem soutěže byl ve skutečnosti každý nominovaný – dokazovaly to všechny ty krásné nominace, které ředitelé škol poslali.
Dárky a certifikáty pro všechny oceněné byly za zvuků fanfár slavnostně předány, ale my jsme doufali, že tím největším dárkem bude právě společné setkání zakončené neformálním rautem. Slavnostní vyhlášení, které mělo být také poděkováním zástupcům za jejich nelehkou práci, se podle slov účastníků nadmíru vydařilo. A my už se těšíme na ročník třetí!

Z OHLASŮ ÚČASTNÍKŮ VYBÍRÁME

„… příjemná atmosféra, užitečné postřehy, nápady, informace…“
Bedřiška Frundlová
„… milá atmosféra, dobrá organizace, erudovanost, ale zároveň lidskost přednášejících, vtip…“
Lucie Olijnyková
„… velmi dobrá organizace akce, zajímavá témata, příjemná atmosféra…“
Leona Nováková
„… přednášky byly věcné, zajímavé, jejich délka a různorodost vedly k udržení pozornosti … ráda jsem se konference zúčastnila…“
Kateřina Krejčíková
„Rád bych poznamenal, že jsem jel na akci s velkými očekáváními, protože vzdělávacích akcí výlučně pro zástupce ředitele není opravdu mnoho. Odborných seminářů se účastním pravidelně a jejich kvalita kolísá. Chtěl bych Vám touto cestou poděkovat za příjemně strávené chvíle se zajímavými lektory. Konference nabídla široké spektrum oblastí k zamyšlení a navíc se vše odehrálo ve velmi příjemném prostředí Institutu CEVRO.
Je těžké vybrat přednášejícího, který mě zaujal nejvíce, ale dovolím si zmínit zejména PhDr. Trojana, PhDr. Puškinovou, PhDr. Čápa, Mgr. Hřebeckého a Mgr. Chrobokovou. Ostatní řečníci se svých rolí také zhostili zodpovědně, témata zmiňovaných osobností mě však oslovila nejvíce. Jejich příspěvky byly na aktuální školská témata, přednesená se zaujetím pro věc a s jistou mírou nadsázky. Jsem rád, že jsem se konference zúčastnil. Díky pracovním povinnostem vždy pečlivě zvažuji, kam se za vzděláváním vydám, tentokrát jsem zvolil dobře. Gratuluji ke skvělé organizaci, zejména výběru panelistů a příspěvků. Jen mě mrzí, že si na nás nenašli čas zástupci ministerstva školství. Přeji mnoho dalších úspěšných akcí a těším se, že se některé opět zúčastním.“
Luděk Balcařík
(Zdroj: Časopis Řízení školy 1/2016)